Na tuto událost je nutné si včas rezervovat svoji účast, napřklad v našem rezervačním systému, nebo e-mailem. Bez této rezervace nebude možné se této události zúčastnit!

Úvodní slovo autorky

V této knize najdete výběr nejzajímavějších příběhů z mé dlouhloleté praxe v komunikaci s dušemi zemřelých. Věnuji se v ní také procesu umírání, přirozeným i tragickým úmrtím, karmickým vazbám a prokletí.

Jména jsou vymyšlená, příběhy skutečné.

Část knihy je i náhled do mých začátků nové cesty poznání, na kterou jsem vykročila. Poznatky do této knihy jsem psala několik let. Pořád si říkám, jestli už je ten správný čas a najde pochopení otevřít se novým možnostem našeho podvědomého vnímání.

Vždy jde jen o lásku, odpuštění a pochopení, že tam, kam odcházíme, se vracíme domů.

V mé knize najdete i velmi silné příběhy jako příběh Růže nebo příběh Pedofil. Jsou to dva nejsilnější a diametrálně odlišné příběhy.

Příběh Růže je o čisté a opravdové lidské lásce, která neskončila ani odchodem partnera na druhou stranu. A druhý příběh Pedofil je úplný opakem těch nejhorších lidských vlastností. Vybrala jsem níže dvě malé ukázky z mé knihy, které jsou také velice zajímavé, protože se situací, kdy někdo vyvolává duchy, se velice často setkávám. Příběh druhý je o duši, která lpěla na svém majetku i po smrti a terorizovala členku rodiny, samozdřejmě tu nejhodnější a nejcitlivější.

I na druhé straně jako duše jsme každý na jiné úrovni. Hlavně se pořád učíme a to je dobře.

Dvě malé ukázky z mé knihy

Příběh Studená jako led

Kdysi dávno, na jednom přátelském setkání jsem se setkala s Dášou, která se zvláštně chovala. Nikdy předtím jsem ji neviděla. Když jsem prošla kolem ní, měla jsem pocit, jako by vedle ní stál ještě někdo. Někdo, kdo není vidět. Dáša s kamarádkami pravidelně vyvolávaly duchy a náramně se tím bavily. Až do doby, kdy někdo opravdu přišel, a začal se bavit on!
Protože jsme se moc neznaly, řekla jsem jí jen, že má velký problém, protože vnímám duši nějaké entity, a že jí může zničit život. Že poznám bezpečně duši zemřelého od ducha nebo entity. Jen se zasmála a řekla, že to má s kamarádkami pod kontrolou. Ať to neřeším.
Tak jsem to neřešila. Nikomu nic nevnucuji.
Dala jsem se do hovoru s její kamarádkou Mirkou a ta mi řekla, že si Dáša žije.............. (Dokončení příběhu najdete v mé knize)

A ještě jeden příběh, protože dvojka je mé oblíbené číslo...

Příběh Duch v domě

Tyto dva příběhy jsou o tom, že duch nebo entita v domě opravdu byly. Paní Františka byla zdravotní sestra. Seznámila jsem se s ní, když se chtěla spojit se svým postiženým klientem, později kamarádem, který už byl na druhé straně. Spojení se povedlo a on jí moc poděkoval za to, že ho vyslechla a pečovala o něj i nad rámec svých pracovních povinností. Takových lidí, kteří věnují svůj volný čas péči o druhé, je hodně málo. Ale naštěstí jsou.
Za nějaký čas, asi po dvou letech, jsme se viděly znovu a ona vypadala jako tělo bez duše. Začala větou: „Chtěla jsem se s vámi znovu setkat a zeptat se na své zdraví. Mám už asi 5 let problém, o kterém jsem s vámi ještě nemluvila. Cítím se čím dál více unavená a asi odejdu za svým kamarádem, co jste mě s ním kdysi spojila. Je mi čím dál větší zima a jsem pořád studená. Asi před pěti lety mi začaly zdravotní obtíže a nějak se to pořád zhoršuje. Mám nemocné ledviny a hubnu, ať jím cokoliv,“ snažila se mi to Františka nějak vysvětlit.
Položila jsem na ní ruce, abych si prohlédla její tělo, ale průvodce mi otevřel dveře do jejího domu, aby mi něco ukázal. Ukázal mi duši kouřícího muže, který se tam roztahoval a říkal: „Vyženu tu sebranku z mého domu!“ „Vy máte dům po strýci?“ zeptala jsem se. „Ano,“ odpověděla. „Nikdo s ním nechtěl bydlet. Byl zlý, žil jen pro sebe a nikoho neměl rád. Dům jsme zdědili po mé matce, když umřela.“ „Váš problém je, paní Františko, že máte v domě duši zemřelého. Vybral si vás, protože jste slabá a zároveň otevřená......................... (Dokončení příběhu najdete v mé knize)